30. 11. 2009

Vendula Kramářová: I am a folklore girl

pozvánka na výstavu

Výstava „I am a folklore girl“ vznikla za neobvyklých okolností; jako většina akcí burning.. Objevila se možnost uspořádat něco na Hlídce 2, což je budova v půli kopce cestou na Špilberk, naproti hotelu Internacional. Dřív tam bývala restaurace a kavárna, ale pak už dlouho nic. Odpočinková zóna, reprezentativní architektura, prominentní adresa s rozhledem na centrum.. Změnil se majitel, který posléze projevil zájem podpořit „mladé a nadějné“ umělce a první, co se mi vybavilo, byla Vendulina diplomka.

Vendulinu práci sleduji už delší dobu a co v té době zrovna vytvářela, předčilo má očekávání. O folklóru a ornamentu vykládala už delší dobu, ale kromě designu pozvánek na výstavy nic zásadního nepřicházelo. Pak jsem ji v „aťáku“ viděl dokončovat zabijačkovou scénu ve veselých barvách vepřových vnitřností a věděl jsem, že je to ono. Potřeboval jsem už jen sehnat prostor, kde těch 9 kousků vystavíme. Když jsem se pak dozvěděl o Hlídce 2, měl jsem jasno.

Cyklus obrazů na motivy moravských lidových písní vznikl z diplomové práce na PedFMU a závěrečných klauzurních zkoušek na FaVU. Obě byly hodnoceny jako výborné. Přímo pro výstavu na Hlídce 2 Vendula domalovala několik dalších pláten, takže výsledkem je pět obrazů a dva diptychy. Námětem jsou to žánrové scény a lovecká zátiší. Malířka v nich interpretuje generacemi předávanou lidovou pravdu uloženou v písních, které jí odmalička zpívali doma. Doplňuje je svými zážitky a vzpomínkami a vplétá tak své dětství do tradic kraje.

První dojem dělá barevná skladba. Vendula oslňuje zářivými barvami, takže si divák až po chvíli uvědomí, na co se dívá. Někdy je pod jásavým barevným akordem bujný pohádkový vraník, jindy zavěšený králík bez hlavy čekající na stažení. Naturalistické scény nevyhnutelností lidského života ozdobené lidovým ornamentem a vybarvené melodií z plných plic. Krutost a slavnost, trofeje a strouhy krve, smrt a věčnost lidové tvořivosti.

Vendula prolomila plochu svých dřívějších prací do abstraktní dimenze a v tomto cyklu je i pěkně vidět, jak tato tendence postupuje. Zatímco u starších obrazů je scéna jasně čitelná, u posledního díla už musí divák hledat a domýšlet si. Vendula podrobuje náměty své typické stylizaci, kombinuje techniky, textury, barevné plochy a kresebné motivy včetně ornamentu a dosahuje plného výrazu a bohaté vrstvené kompozice. Její plátna přetékají nápady a motivy, které oslavují monumentalitu života a smrti v jejich prostotě. Leitmotivem série je slovácký ornament, který zpracovává dlouhodobě. V některých případech naznačuje melodii scény, v jiných se stává obsahovou složkou, když symbolizuje nesmrtelnost lovců i ulovených. Vendula aktualizuje generacemi uchovávaný folklór a kontrastuje jeho často krvavé poselství věků s atraktivní, ryze současnou podobou plnou barev a lákavých tvarů.

Pokud jste ještě neměli tu příležitost, rezervujte si prohlídku na burning@burning.cz, a to do 15. prosince 2009. Naplánujte si procházku na Špilberk a cestou se přijďte zahřát na Hlídku 2, prohlédnout si strhující příběhy Venduliných obrazů a můžete si k tomu vyslechnout odborný kurátorský výklad. Vstup zdarma.